Poslední změna:


Na úvodní stránce jsme uvedli, že nosiči dědičných mutací (tedy poruch v zárodečné DNA, které se dědí v postižených rodinách z generace na generaci) mohou být vysoce ohroženi vznikem dědičných nádorových onemocnění.

Analýza nádorové predispozice (vyšetření zárodečné DNA, které má za úkol odhalit genetickou poruchu zodpovědnou za vznik dědičného nádorového onemocnění) má mimořádnou důležitost pro vysoce rizikové osoby. Jedná se především o pacienty s nádorovými onemocněními, u kterých se nádor vyvinul v netypicky mladém věku a/nebo kteří mají přímé blízké příbuzné s diagnózou zhoubného nádorového onemocnění. Vyšetření na přítomnost dědičné mutace je rovněž vhodné provést u všech příbuzných nosiče mutace. V naprosté většině případů se vyšetření provádí pouze u dospělých osob a vždy na základě jejich písemného informovaného souhlasu. O vhodnosti (indikaci) genetického vyšetření obvykle rozhoduje klinický genetik na základě genetické konzultace. Indikované genetické vyšetření je plně hrazeno ze zdravotního pojištění. Nalezení příčinné genetické změny (mutace) umožňuje zařadit nosiče mutací do specializovaných programů zaměřených na prevenci nebo časné zachycení nádorů (viz Literatura – Doporučené postupy…) ve stádiu, kdy je onemocnění obvykle dobře léčitelné. Negativní výsledky vyšetření u příbuzných nosičů příčinné mutace znamenají, že osoby bez mutace v těžce postižených rodinách mají (nízké) riziko srovnatelné s obecnou populací.

Do roku 2015 byly genetické analýzy nádorové predispozice prováděny zdlouhavými vyšetřeními jednotlivých genů. Tato vyšetření zahrnovala postupné „čtení“ genetické informace (tzv. sekvenování DNA) v oblastech genů kódujících příslušné bílkoviny. Současné přístupy, založené na sekvenování nové generace (NGS – next gen sequencing), však umožňují paralelní vyšetření rozsáhlých skupin genů (tzv. panelů), které mohou v  případě diagnostiky dědičných nádorů zahrnovat v průběhu jedné analýzy všechny známé či předpokládané nádorové predispoziční geny. Zavedení NGS znamená skutečnou revoluci v  genetické diagnostice, díky které jsou tato vyšetření mnohem dostupnější, rychlejší, přesnější a v konečném důsledku i levnější. Na druhou stranu, vyšetření „jen“ 226 genů analyzovaných v panelu CZECANCA vede k nalezení stovek genetických variant DNA každého pacienta. V nich je nezbytné nalézt obvykle jednu jedinou příčinnou mutaci, pokud se tato vůbec u vyšetřené osoby vyskytuje.

Při hledání příčinné mutace se uplatňuje řada postupů. Například, na základě hodnocení údajů z veřejně dostupných mezinárodní genetických databází (např. 1000 genomes project, gnomAD) je možné odstranit nepatogenní genetické varianty na základě jejich vysoké četnosti (často se vyskytující varianty nemohou být příčinou závažných onemocnění). Nicméně, tyto databáze obsahují zanedbatelné procento osob z České republiky a nemohou proto eliminovat populačně specifické genetické varianty, se kterými se setkáváme u našich pacientů. Z těchto důvodů je vyšetření nádorové predispozice u zdravé národní populace nesmírně cenné.


Kdo je vhodnou osobou – dobrovolníkem?

Protože se většina dědičných nádorových onemocnění objevuje u osob mladšího věku, přenos příčinné mutace se dědí s 50% pravděpodobností a nosiči mutací mají vysoké (třebaže zřídka 100%) riziko vzniku nádorového onemocnění, vhodnou osobou pro zařazení do kontrolního souboru je zdravá žena nebo muž, ve věku nad 60 let bez prodělaného nádorového onemocnění a bez nádorového onemocnění u přímých příbuzných (rodič, sourozenec, dítě).

Do současné doby jsme analyzovali přes 700 vzorů DNA od dobrovolníků, kteří nám laskavě poskytli vzorek své krve k analýzám. Identifikační údaje těchto dobrovolníků zná pouze jejich indikující lékař či laboratorní pracovník (v sekci Konsorcium uveden s popiskem dobrovolníci) z jednotlivých spolupracujících center, avšak pro účely tvorby databáze DNA variant jsou tato data zcela anonymizována. Na základě vyšetření těchto 700 dobrovolníků jsme byli schopni vyloučit 623 variant v kódujících oblastech genů analyzovaných panelem CZECANCA, které se mimo populaci ČR nevyskytují vůbec nebo jen zcela vzácně, avšak u našich pacientů jsou časté. Cílem našeho snažení je analýza několika tisíc dobrovolníků bez nádorových onemocnění, která významně zpřesní výsledky genetických analýz u vysoce rizikových osob v naší populaci.